You may have to Search all our reviewed books and magazines, click the sign up button below to create a free account.
Knihu Dějiny literatury na Bruntálsku jsme pojali jako studii, ve které zkoumáme písemnictví oblasti odpovídající okresu Bruntál v jeho hranicích do roku 1960 před sloučením tří menších okresů – krnovského a rýmařovského spolu s bruntálským. V knize se zabýváme písemnictvím na Bruntálsku v době předbělohorské, uvádíme činnost moravského publicisty a pedagoga Karla Josepha Jurendeho, zdůrazňujeme význam knihoven řádu německých rytířů jako pramen poznání minulosti regionu. Dále se vyjadřujeme k problematice výzkumu sudetoněmecké literatury, literatury regionu dotýkající se odsunu sudetských Němců a jejich literárních návratů a ...
V naší studii zkoumáme projevy kulturní skupinové a individuální autorské identity především v krásné literatuře, popřípadě v některých příhodných žánrech lokálního písemnictví. Identitu je možné zkoumat z hlediska narativních struktur, ale v našem případě jinak, než jak to činí filozofové, kteří se zamýšlejí nad samotnou podstatou identity, psychologové, kteří např. upozorňují na dynamiku identity jedince v socializačním procesu a utváření osobnosti, sociální psychologové, varující před ztrátou identity v teorii davu, sociologové, zkoumající subjektivní zpracování biografické kontinuity/diskontinuity, a politologové, kte...
Kniha ve dvou dílech Dějiny literatury Krnovska (Od středověku po interetnické vztahy v literatuře 20. století a Od národního obrození do současnosti) je prvním pokusem o literárně-historický výzkum té části Slezska a severní Moravy, která dosud nebyla uceleným způsobem zmapována. Autor usiluje o předložení materiálově co nejsolidněji zpracované a interpretačně spolehlivé odborné publikace s tím, že regionální literatura bude stále vznikat v přirozených regionech, budou-li pro to podmínky. Literaturu v regionech lze (např. podle Petera Zajace) chápat jako pulzující literární organizmy a ty je nutné vždy nejprve odhalit ad hoc a teprve poté se pokusit o jejich analýzu. Kniha má charakter kompendia a není určena pouze odborníkům, nýbrž široké veřejnosti.
V knize Obraz literatury z oblasti Jeseníků se zabýváme spisovateli, kteří se inspirovali Jesenickem i autory narozenými na Jesenicku – českými i německými. Nemohli jsme nezmínit německé vlastivědné pracovníky se vztahem k Jesenicku. Po válce se v umění i jinde výrazně projevila také řecká komunita, jejíž výraznou osobností byl Sotiris Joanidis. Z poválečného období zmiňujeme např. Věru Sládkovou, Vladimíra Körnera a další autory. Neopomíjíme příběhy s detektivní zápletkou nebo prózu s přírodní tematikou z Jesenicka, zpracování folklorních látek německými i českými autory, ale i moderní pohádky a pověsti v podání Miroslava Ku...
Problematika regionální literatury Karvinska tvoří jednu z důležitých složek regionálního vědomí obyvatel dané oblasti a souvisí ve větší či menší míře s kulturními aspiracemi jeho obyvatel a tvůrců, kteří je reprezentují. Naše studie akcentuje zkoumání estetická funkce literárního díla, spolu s tím i jeho sociálně-psychologické aspekty. Regionální literárněvědný výzkum nemusí být ústupem od celostních hledisek národní literatury, ani z nároků na zkoumané hodnoty. Specifický územní a typologický výzkum nám umožnil, abychom se detailněji zaměřili jak samotnému vývoji českého a polského písemnictví v regionu Karvinska, tak...
Kniha Władysław Sikora (1933–2015), Portrét těšínského spisovatele je věnována polskému spisovateli z českého Těšínska, jenž byl po dlouhou dobu jedním z nemnoha autorů polské národní menšiny, kteří významem svého díla překročili rodný region (mj. P. Kubisz, H. Jasiczek, W. Przeczek). Publikace přibližuje jeho osobnost a dílo v dosud nejdůkladnějším a nejširším badatelském pojetí. Důraz je přitom kladen na komparativní přístup k jeho literární beletristické tvorbě (poměrně široká oblast Sikorovy publicistiky v regionálním a národním tisku je proto ponechána stranou). Text knihy je určen nejen zájemcům o dílo tohoto těšínského barda, jenž šel ve stopách umění Stanisława Vincenze a dalších významných polských či evropských regionalistů, ale také širší odborné i laické veřejnosti (nevyjímaje v to učitele ZŠ a SŠ s českým nebo polským jazykem vyučovacím na Těšínském Slezsku). Libor Martinek
Sbírka poezie Aleksandra Nawrockého Hlohový náhrdelník představuje kompletní překlad jeho polské sbírky Dla zakochanych (1996, Pro zamilované) z edice vydavatelství IBiS Najpiękniejsze wiersze (Nejkrásnější básně), v níž byly dosud vydány milostné básně polských klasiků – Krzysztofa Kamila Baczyńského, Konstantyho Ildefonse Gałczyńského, Bolesława Leśmiana, Adama Mickiewicze, Marie Pawlikowské-Jasnorzewské, Haliny Poświatowské, Kazimierza Tetmajera-Przerwy, Juliusze Słowackého a dalších. Sbírku Hlohový náhrdelník přeložil doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D. O knize se vyjádřili: Piotr Kuncewicz, Zbigniew Jerzyna a Jiří Staněk. Láska v těc...
Studie Fryderyk Chopin v Čechách. Ohlasy jeho pobytu v české a polské literatuře se soustřeďuje na osobnost polského romantického skladatele Fryderyka Chopina u příležitosti sto šedesáti let od události roku 1863 ve Varšavě, kdy ruští vojáci vyhodili Chopinův nástroj z okna. Zaměřuje se především na obraz osobnosti skladatele a jeho pobytu v Čechách v české a polské literatuře.Chopin sám jevil zájem o literaturu a soudobé umění vůbec, koncentrujeme proto naši pozornost zčásti ke vztahu literatury a hudby v jeho díle, ale zejména reflektujeme interdisciplinární problematiku hudba – literatura v dílech českých spisovatelů inspirovaných Chopinovým životem a dílem.Nedílnou součástí této dílčí studie je zařazení domácích i zahraničních ohlasů na naši dřívější studii Fryderyk Chopin v české literatuře (Opava, 2013). Tím chceme pouze naznačit, že tématu se věnujeme dlouhodobě. Libor Martinek
Tvorba Henryka Jasiczka, polsky píšícího spisovatele z českého Těšínska (1919–1976), má význam pro polskou literaturu nejen na Těšínském Slezsku. Její hodnota spočívá v průkopnictví jak tematickém, tak tvárném, ve vyrovnání se s moderní prózou i poezií, byť ovlivněnými prostředím, tedy regionem. Jasiczek měl zakázáno publikovat v Československu po roce 1968, přesto stále literárně tvořil a některé jeho práce vyšly během tzv. normalizace v Československu 70. – 80. let 20. století knižně v sousedním Polsku a pak zejména po roce 1989. Jasiczkova tvorba patří svým jazykem do polské literatury, ale zároveň spadá do literatury vytvá...