You may have to Search all our reviewed books and magazines, click the sign up button below to create a free account.
Kniha se věnuje problematice českého pohádkového příběhu v rozpětí let 1990–2010. V jednotlivých kapitolách zkoumá, jak se v posledním dvacetiletí měnila žánrová mapa literatury pro děti a mládež a jak se vyvíjela poetika významných autorů – např. Arnošta Goldflama, Pavla Šruta, Petra Nikla, Pavla Čecha, Radka Malého, Daniely Krolupperové, Olgy Černé, Ivony Březinové aj. Součástí publikace je výběrový soupis vydané pohádkové literatury. Kniha je určena odborníkům z řad učitelů a knihovníků, studentům, ale i laickým zájemcům o českou literární pohádkovou tvorbu.
Příběhová próza ze života mládeže patří dlouhodobě ke čtenářsky nejoblíbenějším žánrům literatury pro děti a mládež. Do hledáčku literární vědy se však dosud dostávala spíše ojediněle. Tato monografie se zaměřuje jak na definici samotného pojmu příběhová próza ze života mládeže, tak na vývoj daného žánru v období zlomu. Autorka postihuje proměny žánru v českém prostředí od roku 1989 do konce prvního desetiletí 21. století. Zkoumá přitom vývojové tendence knih pro dospívající dívky a chlapce, ale také fenomén young adult fiction, který začíná stále výrazněji ovlivňovat domácí knižní trh.
This is the first book monograph devoted to Anglophone Ukrainian Canadian children’s historical fiction published between 1991 and 2021. It consists of five chapters offering cross-sectional and interdisciplinary readings of 41 books – novels, novellas, picturebooks, short stories, and a graphic novel. The first three chapters focus on texts about the complex process of becoming Ukrainian Canadian, showcasing the experiences of the first two waves of Ukrainian immigration to Canada, including encounters with Indigenous Peoples and the First World War Internment. The last two chapters are devoted to the significance of the cultural memory of the Holodomor, the Great Famine of 1932-1933, a...
Monografie se zabývá jedním z žánrů dětské literatury (literatury pro děti a mládež) – současnými autorskými pohádkami vydanými v letech 2000 až 2020 v České republice a v Bulharsku. Autorka v ní pomocí srovnávací metody a analýzy děl sleduje vývojové posuny v žánru autorské pohádky v obou národních literaturách. Publikace se výběrově zaměřuje na nejvýraznější typy autorských pohádek a je rozdělena do čtyř částí: folklorem ovlivněné pohádky, deníkové a kalendářové pohádky, lyrizované a rytmické pohádky, humorné a nonsensové pohádky. Kvůli míšení různých literárních žánrů jde však pouze o orientační a přibližné členění.
Kolektivní monografie na téma válečných knih a časopisů pro děti a mládež (1939–1945) vznikla z popudu IKSŽ při FSV UK a zahrnuje příspěvky předních odborníků literatury a publicistiky pro děti a mládež z univerzitních pracovišť České republiky, jeden příspěvek je ze Slovenska. Texty autorů z českých, moravských a slovenských univerzit se tematicky vrací k literárním a publicistickým osudům dětí a dospívajících za druhé světové války a holocaustu. Od konce války uplynulo více než sedmdesát let, řada nových titulů vyšla a pohled na válečný obraz dětství a mládí se po roce 1990 proměnil. Příspěvky analyzují dobovou válečnou propagandu v literární, nakladatelské a časopisecké produkci, zaměřují se v interpretacích na klasická a současná díla české a světové literatury v překladech (František Křelina, Zdeňka Bezděková, Jan Procházka, John Boyne, Věra Gissingová, Ori Orlev aj.) i na původní holandskou a německou literaturu a deníkovou a memoárovou literaturu mladých lidí.
Monografie Budovat ráj – Bourat peklo zkoumá obrazy diktatur dvacátého století projevující se v dílech fantastické literatury, která do jisté míry stále ještě stojí na okraji vědeckého bádání. Zaměřuje se především na odrazy komunistické ideologie v dystopické a utopické literatuře, zároveň na předobraz komunistické ideologie ve starší utopické literatuře, a také na reflexi nacistické ideologie v literatuře dieselpunkové.Autor bádá o kontinuitě utopického a dystopického psaní od barokní literatury po současnost, přičemž utopie uvažuje zejména (avšak nejen) v jejich propagandistické variantě zaměřené na dobývání vesmíru, v dystopiích se ptá po otázce kolektivní i osobní identity a v případě dieselpunku hledá nejen samou podstatu žánru, ale také jeho projevy v české a evropské literatuře, stejně jako spojení s totalitarismem.
Adaptace mýtů, pohádek a pověstí, autorská pohádka, poezie, próza a komiks pro děti a mládež Jednotlivé kapitoly jsou věnovány vzniku a vývoji žánrové struktury literatury pro děti a mládež, jejím tematickým proměnám, vývoji v rámci světové a české literatury; mýtům a pověstem a jejich adaptaci pro dětského čtenáře, teorii vzniku pohádky a adaptaci folklorní pohádky, autorské pohádce, próze a poezii pro děti mládež. Z populárních žánrů je zastoupen komiks. Autorky uvádějí do problematiky vývoje a pojetí základních žánrů pro děti a mládež ve světovém kontextu a postihují nosné tvůrčí a myšlenkové proudy v této oblasti literatury. Na závěr je uvedena žánrově uspořádaná doporučená literatura. Kniha je určena nejen studentům středních a vysokých škol, zejména studentům učitelství na pedagogických fakultách, ale také učitelům všech stupňů základního a středního školství a zaujaté odborné i laické veřejnosti, pracovníkům pedagogických poraden.
Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo — například Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (živo...
Die Geschichte von Menschen mit Behinderungen, die in den staatssozialistischen Gesellschaften lebten, ist bislang weitestgehend unerforscht. Die Beiträge dieses Bandes beheben dieses Desiderat. Sie bieten erstmals eine interdisziplinäre, internationale, systematische und vergleichende Perspektive auf Disability in den ehemaligen Ostblockstaaten, gehen dabei über den üblichen, begrenzten Fokus auf die UdSSR hinaus und bringen Disability mit anderen sozialen Kategorien – Ethnizität, Jugend, Geschlecht und Sexualität – ins Gespräch.