You may have to Search all our reviewed books and magazines, click the sign up button below to create a free account.
Boom – Crisis – Heritage, these terms aptly outline the history of global coal mining after 1945. The essays collected in this volume explore this history with different emphases and questions. The range of topics also reflects this broad approach. The first section contains contributions on political, social and economic history. They address the European energy system in the globalised world of the 20th and 21st centuries as well as specific social policies in mining regions. The second section then focuses on the medialisation of mining and its legacies, also paying attention to the environmental history of mining. The anthology, which goes back to a conference of the same name at the Deutsches Bergbau-Museum Bochum, thus offers a multi-faceted insight into the research field of modern mining history.
Social mobility is about climbing the societal ladder, or switching to a better, more promising or rewarding position. But how does this work for those already atop or very close to it? Climbing up the Social Ladder? explores instances of social mobility among different types of positional, decisional and status-defined elites in East-Central Europe during the long 19th century, at individual or group level.
This first of a two-part examination of the economic development of the Czech lands deals with the period from the mid-eighteenth century (the accession of Maria Theresa to the Austrian throne) to the end of the World War I. In this key period of industrialization, economic, social, political, legal, and cultural changes intersected. Featuring chapters by leading Czech experts in the economic development and social history of the Czech lands, this broad study explores the multifaceted conditions and outcomes of modernization in Central Europe—from social development to industry, agriculture, banking, transport, and infrastructure—as well as offers valuable comparisons with relevant regions of the Habsburg Empire and Western Europe. Also included are an extensive bibliography and indexes and charts of the Austro-Hungarian monarchy, the scope of the authority of the chambers of trade and industry, the development of leading engineering companies, and various maps, including of the Czech railway network.
The book aims to present the unique geomorphological landscapes of the Czech Republic. The geomorphic uniqueness of this country benefits from the proximity to two distinct European geological domains: the old cratonized Bohemian Massif and the relatively young Tertiary fold and thrust belt of the Western Carpathians. Landscapes and Landforms of the Czech Republic introduces general physiographical characteristics of the landscape and presents the main driving factors leading to the evolution of the present landscape. The book contains twenty two chapters describing the most interesting geomorphic landscapes of the Czech Republic. The selection of individual landscapes was based on visual exceptionality (e.g. sandstone landscapes of the Northern Bohemia), scientific importance (e.g. patterned grounds in the Sudetic Mountains) and historical relevance (e.g. mining of the Nízký and Hrubý Jeseník Mountains). The final chapters of the book discuss the protection of geomorphic heritage in the Czech Republic.
Der vorliegende Sammelband zur historischen Elitenforschung ist das Ergebnis eines internationalen Workshops, der im Frühjahr 2015 in Cluj-Napoca (Klausenburg) stattgefunden hat. Im Mittelpunkt steht die Frage, inwieweit philosophische und soziologische Elite-Konzepte auf das Gebiet der historischen Forschung übertragen werden können und inwiefern die Quellenlage aus dem Gebiet der Sozialgeschichte vom 18. bis ins 20. Jahrhundert eine fundierte Erforschung historischer Eliten ermöglicht. Neben dem praktischen Erfahrungsaustausch über die Perspektiven und Grenzen der historischen Elitenforschung am Beispiel eigener Forschungen werden auch die Bemühungen der Geschichtswissenschaft thematisiert sich gegen andere Sozialwissenschaften, im Besonderen der Soziologie, zu öffnen und in einer Debatte über den Begriff der Elite in der historischen Entwicklung der Neuzeit zu engagieren. Damit können theoretische Konzepte aus vielen Feldern der Sozial- und Geisteswissenschaften mit empirischen Befunden aus historischen Quellen zu einer neuen interdisziplinären Symbiose verbunden werden.
Civil War in Central Europe argues that Polish independence after the First World War was forged in the fires of the post-war conflicts which should be collectively referred to as the Central European Civil War (1918-1921). The ensuing violence forced those living in European border regions to decide on their national identity - German or Polish.
Als die tierliche Arbeitskraft im Zuge der Motorisierung nach 1945 weitgehend obsolet geworden war, verloren Pferde unwillkürlich an Relevanz. Doch statt ihres mitunter befürchteten Verschwindens lassen sich für das Verhältnis zu Pferden Prozesse kultureller Sinnstiftung, Umwidmung, Neubesetzung und des Wiederauflebens beobachten. Nicht nur der Leistungsreitsport erlebte nach 1945 eine Blütezeit, auch das Pferd selbst erfuhr als Freizeitpartner, Fürsorgeobjekt und Freiheitssymbol neuerliche Signifikanz. Diese vielfältigen Ausprägungen von Mensch-Pferd-Beziehungen zeichneten sich zum einen durch Postulate der Erneuerung und Symbiose, zum anderen durch Traditionalität und die persistente Ausnutzung equiner Fähigkeiten aus. David de Kleijns Studie der heterogenen, stets emotional besetzten Diskurse um die Rolle des Pferdes im "Nachpferdezeitalter" (Koselleck) ermöglicht tiefe Einblicke in ein bislang wenig beachtetes Feld deutsch-deutscher Gesellschaftsgeschichte.
Pojednání o rozvoji továrního zbrojního průmyslu v habsburské monarchii a o jeho rozmachu v Prusku a v císařském Německu od poloviny 19. století do roku 1914 provází mj. detailní výklad o technice a zvláštních rysech zbrojní velkovýroby, jakož i o tajnostech obchodování se zbraněmi. Vrcholí na prahu první světové války, v době vzmáhajících se „závodů ve zbrojení“, odhaluje kořeny a pozadí toho, jak a proč byla tato konflagrace rozpoutána. Ukazuje, že Německá říše byla po zbrojní stránce i svou větší ekonomickou kapacitou mnohem lépe připravena na vedení „velké války“ než ekonomicky zaostávající a vnitropoliticky nesourodá rakousko-uherská monarchie.
Kniha odhaluje variabilitu způsobů, jak se paměť stává součástí krajiny, sedimentuje v ní, reprodukuje se i mizí. Na několika příkladech – okolí příbramské silnice, vzpomínání na zaniklé osídlení v pohraničí, megalitické stavby v jižních Čechách – představuje krajinu jako proces, který je spoluutvářen pamětí stejně jako zapomínáním. Být v krajině s sebou nese přemýšlení o paměti, ponoření se do uplynulého času, zakoušení jeho stop i jejich absencí. Bez tohoto ponoření není možné porozumět ani krajině, ani paměti v ní ukryté.