You may have to Search all our reviewed books and magazines, click the sign up button below to create a free account.
Surveys the ecological impacts of World War I, showing how the war had a global impact on the environment.
The tiger in the smoke -- Broken buildings and 'horrid empty spaces' -- To let in the sunlight -- Learning to think in colour -- 'Thirty thousand colour problems' -- Battersea, Whitechapel and the colours of culture -- Bill and Betty set up home -- An English Sunday afternoon -- Woman in a dressing gown
In a cemetery on the outskirts of Paris lie the bodies of a hundred of what many have called the first casualties of global climate change. They are the so-called abandoned or forgotten victims of the worst natural disaster in French history, the devastating heat wave that struck France in August 2003, leaving 15,000 people dead. They are those who died alone in Paris and its suburbs, buried at public expense when no family claimed their bodies. They died (and to a great extent lived) unnoticed by their neighbors, discovered in some cases only weeks after their deaths. And as with the victims of Hurricane Katrina, they rapidly became the symbols of the disaster for a nation wringing its hand...
První díl dvousvazkové monografie věnované pražskému Náprstkovu muzeu pojednává o dějinách této významné muzejní instituce. Cílem je objasnit vývoj postavení muzea v soustavě českých a československých paměťových institucí a proměnu úkolů, které si buď samo předsevzalo, či mu byly ukládány autoritami určujícími směr politického a kulturního vývoje ve státě. Pozornost je věnována i budování expozic a nejvýznamnějším výstavám, a to i v souvislosti s prostory, v nichž muzeum v průběhu let působilo, představen je i jeho vědecký program. Výklad se držím chronologické linie a dějiny muzea jsou zachyceny v celé jejich šíři v podstatě až do současnosti. Druhou, do jisté míry autonomní část výkladu představuje rozsáhlá kapitola o vývoji knihovny Náprstkova muzea.
U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku. První blok byl věnován každodennosti a formám reprezentace na panovnickém dvoře, přičemž téma bylo sledováno jak ve vazbě na konkrétní vládce, tak i v širším komparativním rámci. Další oddíl se zaměřil na vnímání královského majestátu optikou současných i následujících generací, a to zejména pohledem autorů narativní, naučné či kazatelské literatury. Do poslední části byly zahrnuty příspěvky věnované různým oblastem panovnické správy a problémům úředních písemností ve středověku.