You may have to Search all our reviewed books and magazines, click the sign up button below to create a free account.
Reimagining Citizenship in Postwar Europe maps the generation and growth of novel forms of belonging in the years after World War II, crisscrossing the continent from Madrid to Warsaw and from Athens to London. Even as Europe struggled to rebuild, new forms of identity, statehood, and citizenship were beginning to take shape. Rachel Chin and Samuel Clowes Huneke bring together a diverse group of scholars to illustrate how citizenship was reimagined in the postwar decades in unusual settings and unexpected ways, while highlighting how ordinary citizens, living in democratic and authoritarian regimes alike, struggled to forge new kinds of belonging through which to assert their human rights and dignity. Ultimately, Reimagining Citizenship in Postwar Europe contends that if we are to grapple with fraying citizenship in the twenty-first century, we must first look to when, how, and why citizenship originated in the calamitous years after World War II.
This book presents a selection of the newest research on themes amplified by the sixth annual Beyond Camps and Forced Labour conference on the post-Holocaust period, including ‘displaced persons’, reception and resettlement, exiles and refugees, trials and justice, reparation and restitution, and memory and testimony. The chapters highlight new, transnational approaches and findings based on underused and newly opened archives, including compensation files of the British government; on historical actors often on the periphery within English-language historiography, including Romanian and Hungarian survivors; and new approaches such as the spatial history of Drancy, as well as geographies that have undergone less scrutiny, for example, Tehran, Chile, Mexico and Cyprus. This volume represents the vibrant and varied state of research on the aftermath of the Holocaust.
In “The Turk” in the Czech Imagination (1870s-1923), Jitka Malečková describes Czechs’ views of the Turks in the last half century of the existence of the Ottoman Empire and how they were influenced by ideas and trends in other countries, including the European fascination with the Orient, images of “the Turk,” contemporary scholarship, and racial theories. The Czechs were not free from colonial ambitions either, as their attitude to Bosnia-Herzegovina demonstrates, but their viewpoint was different from that found in imperial states and among the peoples who had experienced Ottoman rule. The book convincingly shows that the Czechs mainly viewed the Turks through the lenses of nationalism and Pan-Slavism – in solidarity with the Slavs fighting against Ottoman rule.
The first work to provide a broad history of the relationship between Eastern Europe and the decolonising world ranging from the nineteenth to the late twentieth century. At its core is the post-1945 period, when socialism's importance as a globalising force accelerated and drew together what contemporaries called the 'Second' and 'Third Worlds'.
Na přelomu 40. a 50. let minulého století přišlo z Řecka do Československa přibližně dvanáct tisíc běženců stižených občanskou válkou. Mysleli si tehdy, že se jedná pouze o přechodný pobyt. Záhy se ale dočasné útočiště proměnilo v druhý domov. Bohatě ilustrovaná kniha týmu juniorních badatelů vedeného předními českými odborníky v oblasti dějin Řecka, Kateřinou Královou a Konstantinosem Tsivosem, analyzuje osobní výpovědi pěti desítek pamětníků tří generací. Tato vůbec první kolektivní monografie na dané téma je svým pojetím a analýzou průkopnická. V historickém úvodu a dvanácti tematických studiích se zabývá jejich postoji k okupaci či občanské válce. Na základě rozhovorů poutavě přibližuje cestu do emigrace a osudy dětí, ale také proces integrace či snahu o zachování vlastní identity. Kniha se pohybuje nejen na poli historie, ale reflektuje rovněž, jak vnímá jednotlivec sebe sama, jakou roli přisuzuje sobě a svému okolí v dějinném procesu a jak své prožitky zasazuje do širšího společenského kontextu.
Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu. Soustřeďuje se především na sledování politického života emigrace, jež byla úzce spjata s Komunistickou stranou Řecka. Zvláštní důraz je pak v publikaci kladen na otázku zformování identity emigrantů v souvislosti s dopady dvou rozštěpení řeckých komunistů v době destalinizace a následně v době Pražského jara. Jednotlivá témata, např. otázka repatriace řeckých emigrantů, jsou přitom zkoumána v politické a socio-kulturní rovině v kontextu politického vývoje v Řecku a v Československu. Vychází ve spolupráci s UK FSV.
Obyvatelé středomořského ostrova Kypr, jenž byl od roku 1925 britskou kolonií, začali po druhé světové válce intenzivně usilovat o získání samostatnosti. O dekolonizačním procesu ale měli rozdílné představy nejen Řekové a Turci žijící na ostrově, ale i jejich „mateřské státy“ a Velká Británie. Od poloviny padesátých let se konflikt mezi kyperskými Řeky a Turky začal vyhrocovat natolik, že měl negativní dopad nejen na řecko-turecké vztahy, ale i na situaci ve východním Středomoří, jež představovalo v kontextu studené války strategicky důležitou oblast. Po získání samostatnosti v roce 1960 se o situaci na ostrově začaly intenzivně ...
Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné.
Název odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem k vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi „laickou“ individuální či kolektivní pamětí a „velkými“ politickými dějinami. Kniha nejen široké badatelské obci, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti představuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Teoreticky laděná část publikace se věnuje terminologii oboru, jeho zrodu a vývoji v českém prostředí i v mezinárodním kontextu, dále pak permanentně diskutované problematice paměti ve vztahu k orální historii. Praktičtěji ...
Název publikace odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem ke vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi „laickou“ individuální či kolektivní pamětí a „velkými“ politickými dějinami. Kniha nejen široké badatelské obci, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti představuje problematiku orální historie v jejích teoretických a praktických perspektivách. Druhé a doplněné vydání tohoto manuálu se snaží podat aktuální pohled na problematiku orální historie jakožto interdisciplinární metody, která významně přispívá k poznání nedávné minulosti, jejíž svědkov...