You may have to Search all our reviewed books and magazines, click the sign up button below to create a free account.
Kolektivní monografie Proměny polonistiky. Tradice a výzvy polonistických studií připomíná již více než devadesátiletou historii a tradici univerzitní polonistiky v českých zemích. Ta se rozvíjela nejprve na pražské univerzitě, později i v řadě dalších vysokých škol (Ostrava, Brno, Olomouc, Pardubice, Opava aj.). V poslední době jsme přitom svědky přechodu od tradičního modelu filologických studií ke studiím areálovým (např. středoevropská studia). Co tato změna může přinést? Kam se polonistická studia posunula? Jak se přístup k polonistice liší v jednotlivých univerzitních centrech v Česku, ale také na Slovensku a v dalších zemích? A co inspirativního může české polonistice nabídnout polonistika zahraniční, v čele s tou polskou? Na tyto a podobné otázky se autoři snaží nalézt odpověď v pěti tematických blocích: Tradice a perspektivy pražské polonistiky, Současné směry literárněvědné polonistiky, Současné směry jazykovědné polonistiky, Metodika výuky polštiny jako cizího jazyka včera a dnes a Tradice a perspektivy polonistiky v prostoru střední Evropy.
This book demonstrates how media technologies shape amateur sports and how some of these sports are modified. The author uses an innovative measuring approach to analyze how people use media technologies in conjunction with sports and how their relationship with physical activity is affected by the ever-present influence of the media. The research used includes a meta-theoretical analysis of the current mediatization theory, as well as quantitative and qualitative empirical research. The author integrates these aspects into the new concept of media saturation, supplementing the current theory and contributing to the wider body of knowledge in the field of media and physical activity. The book analyzes different perspectives in an interdisciplinary examination, ranging from media and sport researchers to scholars in culture studies, sociology, and psychology.
Publikace 90 let pražské polonistiky – dějiny a současnost vychází u příležitosti 90. výročí vzniku polonistiky v Praze, jež připadá na rok 2013. Nastiňuje vývoj polonistiky od roku 1923, tedy od jejích institucionálních počátků, až do současnosti. V první, historické části, rozdělené na tři kapitoly, přibližují autorky stručné dějiny pražské polonistiky, a to na základě dostupných pramenů, zejména archivních, dříve vzniklých publikací, ale i informací získaných od dosud žijících absolventů pražské polonistiky. První kapitola, zachycující počátky "stolice polské řeči a literatury" v letech 1923–39, se věnuje především...
Trzeci tom z materiałami pokonferencyjnymi po VII Światowym Kongresie Polonistów.
Czwarty tom serii "Polonistyka światowa"
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším. Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás. Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu. Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.
Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu. Na komentář navazují rozšiřující tematická cvičení s klíčem. Kniha je určena zejména polonistickým - šířeji slavistickým - pracovištím, ale s ohledem na obecnější ukotvení i všem dalším zájemcům o teorii, ale především praxi a didaktiku překladu.
Kolektivní monografie pod edičním vedením Jiřího Janušky představuje na velké ploše a v širokém záběru některé oblasti a aspekty česko-maďarských univerzitních vztahů. Podává kompletní přehled dějin výuky maďarštiny a maďarské literatury na českých univerzitách a přináší jak komentovaný souhrn dosavadních poznatků, tak i nové informace o nejvýznamnějších osobnostech dějin české hungaristiky a jejich stopě v české vědě. Vše doplňují přetisky řady původních textů z oboru i několik historických dokumentů, vzpomínky pamětníků a dokumentační obrazová příloha. Kniha současně předkládá českému čtenáři i podrobný pohled na historii výuky bohemistiky na univerzitách v Maďarsku a věnuje se rovněž otázce historické přítomnosti maďarských (uherských) studentů na českých vysokých školách. Stranou pozornosti nezůstávají ani souvislosti česko-maďarských vztahů neuniverzitních.
Combining history of science and a history of universities with the new imperial history, Universities in Imperial Austria 1848–1918: A Social History of a Multilingual Space by Jan Surman analyzes the practice of scholarly migration and its lasting influence on the intellectual output in the Austrian part of the Habsburg Empire. The Habsburg Empire and its successor states were home to developments that shaped Central Europe's scholarship well into the twentieth century. Universities became centers of both state- and nation-building, as well as of confessional resistance, placing scholars if not in conflict, then certainly at odds with the neutral international orientation of academe. By ...