You may have to Search all our reviewed books and magazines, click the sign up button below to create a free account.
When Ladislav Holy precipitately left Czechoslovakia for the UK in 1968 he was already one of the leading anthropologists in Central Europe. In the following decades he made important field studies in Africa. Since 1986 he has been engaged in research in the Czech Republic, and he brings to this timely study of national identity the skills of a seasoned researcher, a cosmopolitan perspective, and the insights of an insider. Drawing on historical and literary sources as well as ethnography, he analyses Czech discourses on national identity. He argues that there were specifically 'Czech' aspects to the communist regime and to the 'velvet revolution', and paying particular attention to symbolic representations of what it means to be Czech, he explores how notions of Czech identity were involved in the debates surrounding the fall of communism, and the emergence of a new social system.
Kniha „Podoby české literární reportáže“ představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila.
Deníkově uspořádaný soubor glos, zamyšlení, komentářů a fejetonů publicisty a básníka Františka Schildbergera je subjektivním svědectvím o jednom roce života – roce 2021; je to soubor v mnohém provokativní pro autorovu víru (v nauku a autoritu církve) i nevěru (v některá dogmata liberální společnosti). I pro stále přítomnou intenzivní radost ze života, spojenou často (a opakovaně) i s naštváním na ty, kdo nám – podle názoru autora – radost ze života kazí…
Kniha ve dvou dílech Dějiny literatury Krnovska (Od středověku po interetnické vztahy v literatuře 20. století a Od národního obrození do současnosti) je prvním pokusem o literárně-historický výzkum té části Slezska a severní Moravy, která dosud nebyla uceleným způsobem zmapována. Autor usiluje o předložení materiálově co nejsolidněji zpracované a interpretačně spolehlivé odborné publikace s tím, že regionální literatura bude stále vznikat v přirozených regionech, budou-li pro to podmínky. Literaturu v regionech lze (např. podle Petera Zajace) chápat jako pulzující literární organizmy a ty je nutné vždy nejprve odhalit ad hoc a teprve poté se pokusit o jejich analýzu. Kniha má charakter kompendia a není určena pouze odborníkům, nýbrž široké veřejnosti.
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším. Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás. Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu. Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.
Diese vergleichende Analyse untersucht am Beispiel von Leipzig und Brünn (Brno) sich wandelnde Wohnungsmärkte und Segregationsmuster - und erklärt, warum sich diese anders entwickelten, als zu Beginn der Transformationsphase angenommen.
None
None
None